Dnešní společnosti se často vytýká, že hromadí a požírá předměty, aniž by pro to měla ospravedlnění. Ačkoli je tato výhrada v mnoha ohledech oprávněná, rád bych se zastal skupiny lidí, kteří nekupí zbytné statky výlučně pod vlivem módních vln. Rád bych se zastal sběratelů.
Je pravda, že i sběratele pohání obžerná touha vlastnit, a navíc se pídí po objektech, jež postrádají praktickou hodnotu, jejichž jediným účelem je jejich samotná existence. Sběratel ovšem nehodlá držený majetek semlít hladovými čelistmi konzumu, nechce jej po prvním využití odložit do skladiště a nechat zapadat prachem. Jeho přístup je zcela opačný; děsí se opotřebení a znehodnocení. Ukořistěný objekt pro něj představuje ceněný artefakt, který musí být viděn, ale zároveň ochraňován. Sběratelství představuje jediný projev hamižného a lačného vlastnictví, jenž si zaslouží naši shovívavost. Jeho hybnou silou je totiž snaha shromáždit krásu.
I já se hlásím do sběratelských řad. Na rozdíl od svých kolegů však nemusím za novými přírůstky do ateliérů, antikvariátů ani do aukčních síní. Má sbírka nevyžaduje zvláštní výstavní prostory a nedotkne se jí ani změna vkusu, takže zbytné jsou i obavy z nevýhodné investice. Sbírám totiž slova, krásná slova, která zvučí pestrými nápěvy. Zde je výběr z mé kolekce:
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 56 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
