Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič (48) má ve své bruselské kanceláři ještě všude krabice, jak se sem stěhoval z jiného patra. V bývalé „evropské vládě“ byl slovenský diplomat místopředsedou pro lidské zdroje a vztahy mezi komisí a Evropským parlamentem, po letošních eurovolbách se stal místopředsedou pro energetickou unii, což je oblast, která dnes patří mezi klíčové priority celé komise.
Co je podstata energetické unie?
Moje představa je celkem jasná. Stojí na pěti pilířích a jejím výsledkem je více propojená energetika v rámci EU. První pilíř jsem nazval bezpečnost, solidarita a důvěra a je klíčový. Jde například o to, abychom byli mnohem lépe připraveni na možné krize v dodávkách – tedy třeba projekty na skladování plynu, dobudování propojení sítí a možnosti reverzního toku plynu. Aby už nenastala situace, v níž bylo mimo jiné Slovensko v roce 2009, kdy se po zastavení dodávek ruského plynu do Evropy muselo v podstatě zhasnout a vypnout topení s výjimkou nemocnic a domácností. Další věc je, jak dále diverzifikovat zdroje energií, protože jako Evropa jsme stále příliš závislí na jednom dodavateli, Ruské federaci. Důvěra je důležitá například v tom, aby si členské státy sdělovaly, o čem jednají, jaké dodávky dojednávají, ale také aby se nepřekvapovaly svými rozhodnutími, jako to bylo v případě Německa a jeho náhlého a radikálního odvratu od jádra k obnovitelným zdrojům. Minimálně musí být předem informováni regionální partneři, aby se mohli připravit. Pro Česko, Polsko a Slovensko totiž pak bylo nesmírně těžké přizpůsobit svoje energetické sítě této nové situaci.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 74 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
