Příběh úspěchu
Tunisko ukazuje, že v arabské společnosti nebo islámu se nenachází nic, co by předem vylučovalo demokracii
Před více než dvaceti lety představil Samuel Huntington slavné „pravidlo dvou voleb“ pro rodící se demokracie. Země se podle něj stává konsolidovanou demokracií teprve v okamžiku, kdy v ní dojde ke dvěma bezproblémovým předáním moci v řadě. Minulý týden v této zkoušce díky druhým parlamentním volbám uspělo Tunisko.
Úspěch Tuniska stojí v příkrém kontrastu k zoufalému selhání Egypta, největší a kdysi nejvlivnější arabské země. Podobně jako lidé v Tunisku i Egypťané před třemi lety svrhli diktátora. Po krátkém experimentu s demokracií, v jehož průběhu ve volbách zvítězilo Muslimské bratrstvo, které vzápětí začalo nabyté moci zneužívat, dnes v zemi opět vládne diktatura.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].