Obří loď, která minulé pondělí dorazila z daleké Jižní Koreje do litevského přístavu KlaipÄ—da, je bezpochyby zázrak techniky. Je téměř tři sta metrů dlouhá a váží přes osmdesát tisíc tun. Litevce nicméně na jejich zbrusu novém plovoucím terminálu na zkapalněný zemní plyn, pojmenovaném Nezávislost, zajímají úplně jiná čísla. Především čtyři miliardy kubíků zemního plynu, které ve svých útrobách dokáže za rok zpracovat a poslat na pevninu. To je bezmála dvojnásobek litevské roční spotřeby. Ten až doposud pocházel výhradně od ruské státní firmy Gazprom a Litevci za něj platili nejvyšší cenu v Unii.
Nebyli v tom sami – závislost všech baltských zemí na ruském plynu byla až dosud naprostá. Na rozdíl od vnitrozemských států východní a střední Evropy nemohlyspoléhat ani na takzvané reverzní dodávky plynu, které tekly například na Ukrajinu v minulých měsících plynovodem zpět z Evropské unie. Do baltských zemí vedou separátní plynové trubky a na jejich území také končí. Se zjevnou nevýhodou se Litevci rozhodli skoncovat už v roce 2007, kdy se norsko-litevský projekt plovoucího terminálu rozběhl. Loď postavil koncern Hyundai, jejím vlastníkem je norská společnost Leif Høegh, Litva ji má na deset let pronajatou s právem odkupu. Příjezd terminálu do KlaipÄ—dy tedy není reakcí na ukrajinskou krizi, ale podle slov litevských politiků tento „historický krok“ přišel právě včas.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
