Vláda předkládá sněmovně státní rozpočet se schodkem 100 miliard korun, a to navzdory tomu, že ekonomika po letech propadu a stagnace konečně začala růst. Schodek se nachází v limitech maastrichtských kritérií, ale vláda už to schytává. Pomineme-li povinnou kritiku opozice, která kritizovat musí (zvláště rozpočet), protože je opozice, je v médiích i kritika vedená jakoby intuicí či selským rozumem: když ekonomika roste, je třeba vytvářet přebytky nebo mít rozpočty vyrovnané tak, aby – až přijde další krize či recese (což se dříve nebo později stane) – mohly být rezervy použity na tzv. proticyklická opatření, která budou ze strany státu výkyvy hospodářského cyklu vyrovnávat.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
