Nejlepší je to gratis
Galerie, hřiště i autobusy: Češi zkoumají,
za co všechno by se nemuselo platit
Češi tohle privilegium považují za naprostou samozřejmost. Jakmile si člověk vyrazí za město, může se volně toulat lesy, poli i loukami, nabrat si hub či malin, co unese, koupat se v rybnících a překračovat při tom všem hranice pozemků, aniž by řešil postoj jejich majitele. Britové si tuhle volnost užívat nemohou, ale zase si zdarma zajdou do většiny národních muzeí a galerií a třeba Němci nebo Francouzi mohou dát dítě zadarmo do školky. Hranice toho, za co se nemusí platit, jsou v rámci Evropy značně tekuté a pořád se mění. Posunout je o kousek dál se v Česku na konci roku pokusila Moravská galerie v Brně: jako první v zemi volně zpřístupnila všechny svoje stálé sbírky. A zároveň nás postavila před zajímavou otázku: co lze získat a co ztratit ve chvíli, kdy někdo nabízí nějakou službu zadarmo? Pohled do praxe ukazuje, že rozhodně nejde jen o peníze.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
