„Vyšel jsem na plošinku, otevřel dveře a dlouho jsem hleděl do burácející stepi. Vlak odnášel zaprášené vagony do modrého rána, k příboji, k vodě zelené jako dozrálé víno.“
Byli jste někdy na Krymu? Já jsem tam byl. Ne fyzicky, ale prostřednictvím Konstantina Paustovského a jeho raného románu Romantici (česky 1961). Napsal ho v pětadvaceti. Mladík Maximov zde bloudivě miluje dvě dívky najednou, opouští je a zas se vrací, přitom nazdařbůh jako zakletý předchůdce beatniků křižuje Ruskem, od bílého Archangelska po horečnatý Krym.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].