Moc si je nezpíváme, ale známe je dobře všichni. Lidové písně leží v samém základě novodobého českého jazyka. S jejich objevováním a sběrem bylo úzce spjato formování národních cílů v rámci rakouské monarchie. Ovlivnily podstatnou větev zdejší poezie v 19. století. Patří k nezpochybnitelnému dědictví, neobejde se bez nich mateřská školka a výuka hudební výchovy, generace třicátníků s nostalgií vzpomíná na televizní Zpívánky. Leckdy se berou jako svátost, přesto se nedá říci, že by byly – snad s výjimkou některých oblastí na Moravě – součástí žité kulturní zkušenosti.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
