Ve čtvrtek 7. listopadu zhruba hodinu po poledni začali obchodníci pro Českou národní banku masivně nakupovat eura. Podle odhadu serveru Patria.cz utratili za jediný den neuvěřitelných sto miliard korun (běžný denní objem obchodů bývá patnáctkrát nižší). Následovalo téměř okamžité oslabení koruny a guvernér centrální banky Miroslav Singer se dal slyšet, že tenhle kurz chce držet nejméně rok a půl a že na to má „nekonečné množství“ peněz. Smyslem je zvýšení inflace, které by mělo v důsledku vést k oživení zdejší ekonomiky.
Změna vyvolala širokou odezvu od opatrného souhlasu až po jasné odmítnutí. Střízlivější analytici hodnotili zásah banky jako nečekaný a pochybovali o vizi bankovní rady, že oslabení koruny automaticky přinese hospodářský rozvoj a nižší nezaměstnanost. Jak tedy masivní akce centrální banky změní naše životy?
Vítězové a poražení
Dopad oslabené koruny pozná každý z nás na své peněžence prakticky ihned. Kdo má úspory v korunách, přišel ze dne na den o nějakých pět procent. Naopak, kdo dluží a má půjčku s pevným úrokem, vydělal. Zdraží zboží z dovozu, namátkou benzin, elektronika, auta nebo potraviny. Zda to bude o pět procent (o která zhruba oslabila koruna), si zatím nikdo netroufá odhadnout. Vyšší náklady na dopravu mohou zdražit i jiné zboží.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
