V posledním vývoji v eurozóně si najdou své pesimisté i optimisté; nejde však jen o naturel, uspokojeni mohou být i věrozvěsti všeho druhu, kteří touží, aby jim reálný vývoj dal za pravdu, a polechtal tak jejich věštitelské ego.
Začněme dobrými zprávami z minulého týdne: třeba španělskou ekonomikou. Ta byla v recesi po roce 2008, krátce poskočila vzhůru v roce 2010 a v propadu se ocitla poslední dva roky. Ve třetím čtvrtletí letošního roku však začala španělská ekonomika růst, a to o 0,4 procenta. Konec propadu ohlásila i ekonomika portugalská. Pozitivnější růstová data přicházejí z celého evropského periferního pásu či „pásu mizerie“, jak se mu také někdy říká.
A jsou tu i další záblesky naděje. Prodej nových automobilů v eurozóně se začal zvedat z nejhoršího dna posledních dvaceti let. Irsko se na konci letošního roku chystá vystoupit z mezinárodního záchranného programu pro svůj bankovní sektor, protože už ho nepotřebuje. Nálada spotřebitelů a byznysmenů ve Francii se taktéž začíná pozvedávat.
A můžeme pokračovat. Výsledky voleb v Německu a šance pro vznik velké koalice mohou znamenat „odmrazení“ evropské politiky a možnost dotažení institucionálních reforem eurozóny. A nakonec Evropská centrální banka (ECB) coby regulátor konečně začne s& …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
