Mučení bez trestu
Čtyřicet let po vojenském převratu se v Chile diskutuje o odplatě za Pinochetovu éru
Historik Sergio Grez nedokáže skrýt, že mu ty vzpomínky i po letech působí trauma. „Mlátili mě přes uši z obou stran najednou. Byly to takové rány, že se mi obrátil žaludek,“ líčí ve své malé pracovně na Chilské univerzitě v Santiagu, jak si ho krátce po jeho zatčení podali muži diktátora Augusta Pinocheta. „Nejhorší to bylo pro otce. Policie mu deset dní nedala vědět o mém zadržení. Bál se, že mě nechali zmizet jako stovky jiných,“ vypráví historik známý svými knihami o dějinách chilského sociálního hnutí.
Čtyřicet let po převratu, jímž se Pinochet dostal k moci, se Grez podobně jako další Chilané ohlíží zpět a přemýšlí, nakolik se jeho země s dědictvím diktatury vyrovnala. Tamní debata je zajímavá i pro Česko, které má za sebou rovněž totalitní minulost.
Jak ušetřit za hřebíky
V roce 1970 vyhrál v Chile velmi těsně volby levicový politik Salvador Allende a hned začal zavádět radikální reformy, pomocí nichž chtěl v dlouhodobě nejrozvinutější jihoamerické zemi vyrovnat velké sociální rozdíly. Jenže jeho kroky, které posilovaly vládu na úkor soukromého sektoru, vedly k obří inflaci a problémům v zásobování. Prezident vinu sváděl na podnikatelskou elitu, jež mu podle něj úmyslně škodila. Společnost se rozštěpila na dva znepřátelené tábory, což v mírnější…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
