Kdyby byl klasický homo economicus skutečným tvorem, jeho mozek by byl slepencem primitivních plazích reflexů a vyspělého lidského neokortexu. Od lidí by si vypůjčil víru ve vzájemně výhodnou, dobrovolnou směnu, zatímco od plazů impulz velící k úprku hnedle, jak to na takovou dohodu nevypadá. Ekonomické teorie ovšem počítají i s komplexnějším chováním, které lze využít třeba při srovnávání stability organizací, včetně politických stran.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
