Když v roce 2003 mladý francouzský herec Louis Garrel odpovídal americkým a britským novinářům, jak se mu pracovalo se slavným režisérem Bernardem Bertoluccim, říkal si možná v duchu: „Merde, ta angličtina! Proč jsem tomu nedal víc.“ Pletl modální slovesa a celkově bylo vidět, jak je mu celá ta záležitost s angličtinou nepříjemná. Všechno tehdy zachránilo jeho mládí a hlavně energická herecká kolegyně, Eva Greenová, která měla za sebou studium dramatického umění v Londýně a New Yorku.
Možná by bylo vše jinak, kdyby tenkrát Louis věděl, že pařížská radnice zahájila už v roce 1995 program vzdělávání pro veřejnost. Ale spíš asi nebylo. Louis měl angličtinu od základní školy, ale až do téhle chvíle se zdálo, že umět nějaký jiný jazyk než francouzštinu není vůbec potřeba. Bernardo přece mluví dobře francouzsky – tak co? Myslím, že takhle tehdy uvažovalo hodně mladých Francouzů. Na cestách po evropských metropolích pak byli čím dál častěji zaskočení tím, že jim nikdo nerozumí.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
