Naplánovaná revoluce

Před devíti lety čeští fotbalisté ponížili Německo. Na mistrovství Evropy v Portugalsku už měli jistý postup ze skupiny, a trenér Karel Brückner proto do utkání se sousedy nasadil náhradníky. Němci však na hřišti prakticky nic nevymysleli a naši náhradníci zaslouženě vyhráli.

Po této porážce, která završila roky krize německého fotbalu, se událo něco převratného. Němci ukázali, jak jde úspěch naplánovat, a nabídli tím inspiraci nejen pro fotbalové manažery a trenéry, ale třeba i pro státní instituce. Dosavadním vrcholem jejich cesty je ryze německé finále Ligy mistrů, nejsledovanější fotbalové soutěže, v němž se v sobotu utkají Borussia Dortmund a Bayern Mnichov.

Legendární útočník Jürgen Klinsmann a současný kouč reprezentace Joachim Löw po zmíněném neúspěšném evropském šampionátu převzali tým a hned začali pořádat semináře pro trenéry z celé země. Na tabuli podle Klinsmannových vzpomínek fixem zapisovali jejich odpovědi na tři otázky: Jaký fotbal chtějí hrát? Jak chtějí, aby svět vnímal německý fotbal? Jaký fotbal chtějí vidět němečtí fanoušci?

Z debat vzešlo nové pojetí německého fotbalu, který do té doby vynikal hlavně zarputilostí a houževnatostí. Novou identitou měla být útočná hra založená na rychlých nahrávkách a neustálém pohybu, již mají fanoušci na celém světě rádi. Klinsmann a Löw, kteří tehdy společně vedli reprezentaci, vymysleli tréninkové metody, jež měly k tomuto cíli směřovat, a vytvořili jakési „osnovy“ německého fotbalu. Stejným stylem hry se pak měly prezentovat také juniorské reprezentační výběry, což mělo umožnit snadný posun fotbalistů z mládežnických do dospělých reprezentací. Klinsmann potom v debatách přesvědčoval i trenéry týmů Bundesligy, aby se vydali podobnou cestou.

Tuto fotbalovou koncepci doplnily investice, které měly rozvinout talent mladých kluků. Po celé zemi vzniklo přes tři sta tréninkových center (na území už existujících sportovních areálů) a čtrnáct tisíc chlapců ve věku od jedenácti do čtrnácti let na nich nad rámec běžných tréninků ve svých klubech dostává kaž­­dý týden dvouhodinové tréninky. Vedou je trenéři fotbalového svazu a mají za cíl rozvíjet práci s míčem a technické dovednosti, jež se nejlépe kultivují v takto brzkém věku.

Fotbalový svaz vytvořil jednotné zázemí pro všechny juniorské reprezentace od patnácti let výše, i takto mladým hráčům teď pomáhají sportovní psychologové a kvalitní lékaři a fyzioterapeuti. Svaz navíc dotlačil týmy z první a druhé ligy k budování fotbalových akademií, kde talentovaní sportovci zároveň dostanou maturitní vzdělání. Vytvořil také jednotnou databázi, ve které si akreditovaní trenéři mohou číst analýzy výkonů nadaných hráčů a informace o jejich zdravotním stavu a osobnostních charakteristikách. Tento výčet zní až děsivě, ale jeho cílem je, aby žádný talent nepropadl do ztracena.

Výsledkem koncepční práce je fakt, že německé juniorské reprezentace do sedmnácti, do devatenácti i do jednadvaceti let začaly po bídných letech slavit úspěchy. Dospělá reprezentace hraje asi nejatraktivnější fotbal a stojí na výkonech hráčů mladších pětadvaceti let. Bundesliga produkuje více vlastních talentů než jiné velké evropské ligy a na rozdíl třeba od Anglie si, s výjimkou bohatého Bayernu, vystačí bez velkých nákupů drahých zahraničních hvězd. Výsledkem je – ve spojení s několikrát levnějšími cenami vstupenek než například v Anglii – logicky též největší návštěvnost ligových zápasů v Evropě a možná i nejlepší atmosféra při zápasech. Němci si tedy svůj úspěch vymysleli – pak že ve fotbale jde, jak víme od televizních komentátorů, hlavně o srdíčko.