Je to, jako kdyby v celém Česku na čtyři roky přestaly kouřit všechny továrny, auta, a dokonce i plameny v kamnech. Těch tři sta milionů tun nebezpečného oxidu uhličitého, které za tu dobu nevystoupaly na evropské nebe, přitom dokázal ušetřit nápad, nad nímž teď evropští politici překvapivě lámou hůl. „Namísto modelu pro zbytek světa se Evropa stala obrázkem, jak věci nedělat,“ glosoval rozhodnutí poslanců Evropského parlamentu odejmout podporupracně budovanému systému emisních povolenek úvodník amerického listu The Washington Post a silná slova o kolapsu, škodě a smutném konci padala i v jiných světových médiích. Od té doby uplynul měsíc. Poprask se trochu utišil a máme už o něco jasněji jak v tom, co se vlastně stalo, tak v tom, co to znamená pro budoucnost evropské energetiky.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].