Milan Šťovíček neskrýval v polovině předvánočního týdne spokojenost. Společně s kolegy v parlamentu právě přehlasoval prezidentovo veto – a výsledkem je schválení zákona zakazujícího vyvlastňování soukromých pozemků kvůli těžbě nerostných surovin, které pod nimi dřímají. Pro litvínovského starostu je to dobrá zpráva, protože jeho město funguje na samé hranici dnešních těžebních limitů (nedaleký Horní Jiřetín na stovkách tun hnědého uhlí přímo leží). I proto přišla rychle na řadu poněkud patetická slova o „nejlepším dárku spoluobčanům v době adventu“.
V tom okamžiku už ale všichni věděli, že kromě poslaneckého dárku je tady ještě něco. Ministr průmyslu Martin Kuba totiž současně připravil nový návrh horního zákona, který by vyvlastňování do českéhopráva rychle vrátil. Další kolo hry o české uhlí právě začalo.
Dobrá zpráva
Na jednu stranu je nově přijatý zákon opravdu zlom. Poprvé v české i československé historii si stát zakazuje odebrat za náhradu svým občanům majetek tam, kde to potřebuje – a nejde jen o domy, ale o jakékoli pozemky, louky či lesy.
Zrušení vyvlastňování bylo součástí koaliční smlouvy z roku 2010, realizace slibu se však vlekla. Poslanci vládní návrh schválili letos v září, ale prezident ho v listopadu vrátil s odůvodněním, že se státbez možnosti vyvlastnit pozemek lehce stane obětí spekulantů, kteří si koupí pozemek nad budoucím dolem a v budoucnu budou požadovat po státu nehoráznou náhradu. Poslední středu před Vánoci ale poslanci prezidentovo veto přehlasovali pohodlnou většinou sto dvaceti hlasů – k vládní koalici se připojili i nezařazení a šest sociálních demokratů.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
