Spravedlnost podle Zemana
Pokud měli být souzeni němečtí kolaboranti s okupační mocností za války, tak proč ne i ti čeští po roce 1968?
Hedda Becherová stála před těžkým rozhodnutím. Bylo po válce, čekal ji odsun z rodných Karlových Varů a československé úřady jí daly na vybranou. Buď si nechá tajnou recepturu na výrobu becherovky a pomaže do německého vyhnanství jen s pěti kilogramy osobních věcí, nebo úřadům složení likéru prozradí a výměnou za to si bude moci vzít více majetku. Hedda Becherová pod tlakem rodinný recept vydala a výroba tradičního alkoholu mohla ve znárodněném karlovarském podniku pokračovat.
Podle Miloše Zemana – jak teď po jeho návštěvě Rakouska víme – mohla být ráda, že to tak dopadlo. „Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhnání mírnější trest než například trest smrti,“ řekl o poválečném odsunu českých Němců minulý týden rakouským novinářům. Tou kolaborací zřejmě mínil fakt, že devadesát procent sudetských Němců ve třicátých letech naletělo propagandě henleinovců, za války v naprosté většině vyslechli povolávací rozkazy do wehrmachtu a tak jako Hedda Becherová normálně dál podnikali a pracovali v Hitlerem obsazené zemi.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
