Zahraniční politika v klinči
Karel Schwarzenberg by měl ustoupit a pustit Klausovou do Bratislavy
Pokud by se teď Češi měli něčeho bát, něčeho, co spadá do ranku vysoké politiky, pak je to představa, že by naši vládní reprezentanti museli řešit nějaký vážný zahraničněpolitický problém. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se česká zahraniční politika dostává do stavu značného ochrnutí. Dva nejdůležitější tvůrci zahraniční politiky – ministr zahraničí a prezident – spolu nejsou schopni nekonfliktně komunikovat. Problém je zjevně horší, než byl za minulého prezidenta. Vinu nesou oba muži – Miloš Zeman i Karel Schwarzenberg, klíč k řešení má ale spíš ten druhý.
Kdo neustoupí
Oba prezidentští finalisté po lednové volbě slibovali, že spolu budou normálně spolupracovat. To se však neděje. Znalci české politiky si nikdy nemohli dělat iluze, že všechno půjde mezi Zemanem a Schwarzenbergem hladce, ta rychlost a intenzita sporu ale musely předčit očekávání i těch největších skeptiků.
Bezprostředně po nástupu Zemana do úřadu se rozhořel konflikt o jmenování velvyslanců, při němž ani jeden z obou mužů nechce ustoupit. Neobsazená přitom zůstává i jedna z nejdůležitějších ambasád – v Moskvě. Zeman vzápětí dal najevo, že nemíní ctít nepsaná pravidla zahraniční politiky, a nepozval ministra zahraničí na pražské jednání s předsedou Evropské komise. Všechno pak podtrhuje fakt, že šéfem zahraničního oddělení prezidentské kanceláře se stal Hynek Kmoníček, kdysi vysoký úředník ministerstva zahraničí, s nímž má Schwarzenberg dlouhodobě špatné vztahy.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
