Fronty před bankami, vztek, frustrace, demonstrace, protestní hlasování kyperského parlamentu, karikatury německých politiků s nacistickými symboly a kromě toho – či spíše především – neklid investorů pramenící z toho, co se zase v eurozóně děje. Krize, kterou během léta a na podzim zažehnal odvážnou a rozhodnou politikou šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi, najednou hrozí vrátit se zpátky.
V době, kdy se toto číslo Respektu objeví na novinových stáncích, začne vyprchávat ultimátum, jež dali evropští partneři a tzv. trojka (EU, ECB a Mezinárodní měnový fond) kyperské vládě k dispozici. Buď Kypr řekne, kde sežene z vlastních zdrojů sedm miliard eur, aniž by zvýšil zadlužení státu (znárodnění penzijních fondů trojka neuznává), nebo žádná záchranná půjčka v podobě deseti miliard eur od evropských partnerů nepřijde a navíc ECB odpojí kyperské banky od kohoutků životodárné finanční likvidity.
Co bude následovat? V momentě, kdy se otevřou dveře více než týden zavřených kyperských bank, vezmou je vkladatelé útokem, finanční systém ostrova zcela roztaje, nastoupí restrikce kapitálových a peněžních toků a odchod ostrova z eurozóny a patrně i z EU. Druhý scénář je natolik nepříjemný, že je třeba doufat, že zvítězí zdravý rozum a ochota najít zdánlivě nemožný konsenzus.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
