Václav Klaus opouští po deseti letech Pražský hrad. V jeho případě neříkejme, že si tato příležitost zaslouží malý politický nekrolog. Klausovy politické nekrology už se totiž v minulosti psaly vícekrát a vždycky měly kontraproduktivní účinek. Bojovník Klaus povstal s novou motivací a energií z pomyslného smetiště dějin. A to si nepřejme.
Takže nikoli nekrolog, ale drobná rekapitulace. Odchází prezident pracovitý, sportovní, pilný a činorodý. Zkušenost s ním nám však potvrzuje – pokud jsme to ještě nevěděli –, že ani tělocvik, ani pracovitost a píle (ač jsou ve výchově ceněny) nejsou dobré vlastnosti samy o sobě. Jde totiž pouze o to, k čemu se pracovitost a píle využívají.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].