Chráním své koně
Novinka Stevena Spielberga ukazuje, jak se mění náš vztah ke zvířatům. Alespoň ve filmu
Je to jedna ze scén, při níž se tají hrůzou dech i těm, které biograf zpravidla nechává v klidu. Joey, hrdina posledního snímku Stevena Spielberga Válečný kůň, který se tento týden objeví i v českých kinech, vyděšeně cválá zemí nikoho mezi zákopy znepřátelených stran první světové války. Vyhýbá se ohořelým stromům a vybuchujícím granátům. Náhle se před ním vynoří linie zátarasů z ostnatých drátů. Dvěma kůň proběhne, ale pak se do změti kovu zamotá, vymrští se do vzduchu a skončí na zemi zamotaný do pichlavého roští. Chvíli se v agonii zmítá na zadních a pak zůstává bezvládně ležet.
Srdce se svírá – a spíše než o postavu tu jde o zvířecího herce. Diváky ovšem může uklidnit fakt, že hlavní představitel Joeyho, zkušený kůň Finder, i třináct zvířecích kolegů, kteří mu dělali dubléry, při natáčení dostali nejvyšší možnou péči, jakou dnes filmaři mohou zvířatům poskytnout. Koně u Spielberga nesmějí trpět stresem, mají dostatek času na odpočinek, bláto nahrazuje netoxický make-up a při jejich přítomnosti na place je naordinováno ticho a klid. Toto vše podtrhuje podpis zástupců Americké humánní asociace (AHA), kteří režisérovi a jeho týmu vystavili nejvyšší možnou známku z šestibodové škály. Tato čím dál vlivnější organizace vznikla v roce 1877, od první světové války se soustředila na ochranu zvířat v nouzi, zejména při přírodních katastrofách, ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
