Jiří Fiala, matematik, logik a filozof jazyka, ctitel výtvarného umění, historik vědy a všeobecný vzdělanec, nás náhle, nečekaně a předčasně opustil.
Napsal jsem „nás“, ale tím nemyslím jen skupinu jeho osobních přátel, kteří se s ním – někteří týden co týden – setkávali, ať již na plzeňské univerzitě, na vernisážích výtvarníků či u vína a krbu. Také tím nemyslím množství pravidelných posluchačů jeho polooficiálních přednášek před listopadem i oficiálních přednášek po něm, čtenářů jeho knih, jeho překladů a esejů v rozličných časopisech a sbornících. Mám na mysli mnohem podstatnější okruh lidí, nás všechny. Jiří Fiala se totiž – cituji Petra Vopěnku – zasloužil o českou vzdělanost. Takový výrok možná někomu připadne nadnesený, jinému jako bezobsažná fráze, ale právě od Jiřího jsme se naučili vracet slovům jejich pravý smysl.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
