Další pokračování procesu Petra Placáka proti estébákům, kteří jej před třiadvaceti lety zmlátili v berounském lese, zanechalo na přítomném publiku silný dojem: arogantní soudce, neodůvodněná změna veřejného jednání na neveřejné a utajený rozsudek, který se Placák, obžalovaní i veřejnost dozvědí – jak oznámil soudce – až písemně, poštou. K tomu logicky vzniká otázka: Byla to při podobných procesech s estébáky v posledních dvaceti letech výjimka, nebo spíš pravidlo? A kolik členů téhle zločinecké organizace se vůbec povedlo českým soudům dostat do tepláků, což byla disciplína, kterou oni sami tak rádi praktikovali na kriticích režimu?
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
