Jednou přijde smrt, ale teď žiju
Tanec haka v minulosti tančili bojovníci, aby si dodali odvahu, dnes s ním nastupují ragbyové týmy. V Praze ho v září předvedl Frank Grapl (30), potomek politického
vězně z Moravy.
Do Česka jste přijel s vystoupením maorských tanců haka. Tady jsou folklorní tance mnohdy už jen takovou show pro turisty. Není to u haky podobné?
Kdepak, její tradice je na Novém Zélandě mezi Maory, potomky původních domorodých obyvatel, pořád hodně živá. Jen už se nepoužívá jako válečný tanec, stala se spíš oslavou života – ostatně i ten pokřik „Ka mate ka mate ka ora“, který dobře znají třeba fanoušci našich ragbyových týmů (novozélandští hráči hakou zahajují všechny zápasy), znamená „Jednou přijde smrt, ale teď žiju“. Spontánně ji tančíme třeba na narozeninách, pohřbech nebo o Vánocích.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
