Sociální demokraté právě končí svou premiéru v čele krajů. Když oranžoví před čtyřmi lety kráčeli hlavním vchodem na scénu (a vedle ODS se spojovali i s komunisty), všichni očekávali masivní proměnu krajské politiky. Dnes je jasné, že napsat jednoznačné vysvědčení bude velmi složité.
A to i v tak zásadních „předmětech“, jako je hospodaření. Zatímco některé kraje si za uplynulé tři roky (data za letošek ještě nejsou k dispozici) téměř nepůjčovaly a naopak dluhy splácely, jako třeba Jihočeský kraj, jiné naopak dluhy znásobily, jako například Středočeský či Olomoucký. Jak velká část těchto peněz se rozpustila v korupci, nevíme. Zato víme, že některé kraje peníze neutrácely za investice či za vlastní rozvoj, ale zaplatily je za mimořádně sporné projekty – Středočeský kraj 300 milionů korun za žákovské a studentské jízdné a 140 milionů za proplácení zdravotnických poplatků. V celkovém tempu zadlužování se ale ČSSD nijak dramaticky neliší od svých předchůdců – průměrně to bylo ročně o prakticky stejnou částku, zhruba dvě a půl miliardy korun. Navíc kraje přišly kvůli krizi (menší výběr daní a škrty) o část svých příjmů. ČSSD tedy ve výsledku rozhodně nevychází jako jednoznačně špatný hospodář, jak ji v kampani líčí konkurenční ODS.
Učňáky ano, poplatky ne
V dalších klíčových oblastech, které kraje spravují, sice rozdíly přetrvávají, nicméně lze vysledovat jisté převládající trendy.
Do školství přišel s nástupem ČSSD větší důraz na odborné vzdělávání na úkor toho všeobecného. Jinými slovy – krajští politici se snažili, aby méně dětí studovalo gymnázia a více naopak po základní škole odcházelo do učňovských oborů. „Podléhali tlaku firem, které si stěžují, že nemají dost kvalitních zaměstnanců, a myslí si, že důrazem na učňovské školství se ten problém vyřeší,“ shrnuje hlavní společný rys školské politiky krajů Tomáš Feřtek, šéf sdružení EDUin. Hejtmany nepřesvědčila ani data, jež dlouhodobě ukazují, že absolventi učilišť jsou výrazněji ohroženi nezaměstnaností.
Řada krajů se pokoušela školy rovnou rušit. Někde je zastavil odpor studentů a jejich rodičů (Gymnázium Frýdlant v Libereckém kraji), jinde ani protesty nepomohly. V Jihomoravském kraji tak místo 32 středních škol letos zahájilo školní rok pouze 16. Kraje ovšem přišly i na jiné metody, jak děti „přesměrovat“ ve větších počtech z gymnázií na učňáky: některé kraje opět zavedly na středních školách přijímačky (Pardubický, Olomoucký).
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
