Věříme ekonomii téměř jako novému náboženství – a svou víru si navíc ani neuvědomujeme. To je zhruba poselství útlé knížky Soumrak homo economicus, obsahující rozhovor novináře Romana Chlupatého s předním českým ekonomem Tomášem Sedláčkem a kanadským matematikem Davidem Orrellem.
V době po nedávné hospodářské krizi získávají na váze hlasy, které se snaží nabourávat nereflektovaná společenská dogmata, jako je například potřeba neustálého hospodářského růstu, nenahraditelnost kapitalismu nebo vševědoucnost ekonomie. O to zajímavější je číst si zpochybňující názory přímo od ekonomů, kteří – jako svébytná společenská vrstva – nesou za udržování a utvrzování těchto dogmat výrazný díl odpovědnosti.
Lehkým jazykem o nelehkých věcech
Soumrak homo economicus je především svěžím rozhovorem dvou dobře a vtipně formulujících debatérů. Ekonomicky nezasvěcený čtenář má tak celou dobu příjemný pocit, že vše je jasné jako facka, i když se celou dobu pohybuje v oblasti, která se většinou halí do neproniknutelných vědecko-technických pojmů.
V první části autoři z různých stran podkopávají základy zažité představy o trvalém ekonomickém růstu a o našem poměřování všeho podstatného, co se děje ve společnosti, číslem hrubého domácího produktu. Zatímco klasickou ekonomii nezajímal růst, ale cílový stav, do kterého má společnost dospět, nás dnes zajímá pouze růst, aniž bychom věděli, k čemu a proč. Náš HDP přitom jednak nesouvisí s tím, jak se distribuuje bohatství ve společnosti (například v USA tak bohatnou především ti nejbohatší). Růst HDP jde ale také na úkor znečišťování přírody nebo likvidace přírodních zdrojů – nic z toho se do HDP prostě nezapočítává.
A zde jsme u druhého, důležitějšího tématu knihy: a sice že „tvrdé“ ničí „měkké“. Podle autorů jsou zkrátka věci, které se nedají ekonomicky vyčíslit, a přesto jsou nadmíru důležité: estetika krajiny, kultura mezilidských vztahů nebo citlivý ohled na budoucnost. Ve společnosti, která nade vše vyzdvihuje čísla a všechno na čísla převádí, ovšem tyto „měkké“ věci pokaždé prohrávají s tím, co vyčíslit lze, tedy s věcmi „tvrdými“: marketing, zisk, úspěch. A přitom se znovu a znovu přesvědčujeme o tom, že všechny ekonomické modely, které generují zisk na základě toho, že předpovídají a „počítají“ budoucnost, vždy po čase krachují. Současná krize to ukazuje nadmíru bolestně: přestože ekonomové dělají sofistikované modely, žádný z nich tuto krizi nepředpověděl – budoucnost je prostě z principu nevypočitatelná. Shrnuto Sedláčkovým bonmotem: Ekonomie je jako deštník, který funguje vždy – jen ne když prší.
Nová duchovnost?
Jistě, všechno doposud řečené není žádná velká novinka – všechno už tak nějak víme. Ostatně ten, kdo četl Sedláčkovu knihu Ekonomie dobra a zla, zjistí, že podobné věci čte už podruhé. Na druhou stranu upozorňování na to, že naše víra v ekonomii a ekonomy je nepřiznaná, neuvědomovaná, a proto silná, není nikdy dost. A nelze nakonec čekat od ekonomů, že v tomto tématu přijdou s něčím novým, tedy s řešením, čím tuto pod kůži zažranou víru nahradit. Dost na tom, že si někteří z nich začínají limity svého oboru uvědomovat a dokážou je také srozumitelně a přesvědčivě formulovat.
Před námi všemi totiž stojí nemalý úkol. Začít v této civilizaci, jejíž duchovní obzor se postupem času smrsknul na obzor ekonomický, tedy na úroveň materiálního zisku jednotlivých individuí, obnovovat smysl pro opravdovou duchovnost, nebo dokonce začít vymýšlet její novou podobu. Takovou, která rozhodně míří proti tomu soustředit se na ryzí přítomnost a na to, jak z ní co nejvíc „vytřískat“. Její těžiště totiž leží v tom, co se teprve chystá a my pro to připravujeme příchod: ve společné budoucnosti, které dáváme náš život k dispozici, a ne že si ji přizpůsobujeme, jak se nám zrovna hodí.
To je ovšem úkol především pro filozofy, ne už tolik pro ekonomy, zvlášť ne pro ty, kteří – jako například Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB – kritizují ekonomický způsob myšlení, ale zároveň sami současný kolotoč ekonomiky roztáčejí.
Autor pracuje v Knihovně Václava Havla.
Tomáš Sedláček, Roman Chlupatý a David Orrell: Soumrak homo economicus
65. pole, 80 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
