Do agendy, kterou si Václav Klaus bude chtít předtím, než opustí Hrad, užít, patří zcela jistě bitva o nové tváře na Ústavním soudu. Rozhodnutí této instituce zdejším politikům často komplikují život a není tajemstvím, že její pravomoci jsou pro prezidenta i mnohé jeho kolegy trnem v oku.Už první prezidentův kandidát, jenž má v březnu nahradit končící místopředsedkyni Elišku Wagnerovou, naznačil, že nic nepůjde hladce. Prezident chce po Senátu, aby posvětil předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka, Klausova externího poradce. A politici zkoušejí rozehrát kolem Ústavního soudu handl, který možná výběr na dlouhé měsíce zablokuje.
Máme plán
Představení Jana Sváčka v Senátu skončilo předminulý týden fiaskem. Jeho odpovědi na otázky členů výboru pro lidská práva a petice nenabídly žádný zajímavý pohled na ústavní záležitosti. Novinář a expert na justici Tomáš Němeček navíc všem připomněl, že Sváček předvedl školácké tápání v ústavním právu. Z osmi přítomných senátorů mu dali nakonec hlas jen dva z ODS, sociální demokraté Klausova favorita jednohlasně potopili. „To předznamenává celkový výsledek,“ naznačuje senátor za ODS Jiří Oberfalzer diplomaticky předpoklad, že pokud bude ČSSD jednotná, Sváček Senátem, kde mají socialisté většinu, neprojde. On sám pro něj hlasoval, protože, jak říká, ODS „by mohla panu prezidentovi v tomto vyjít vstříc“.
Přestože rozložení sil v Senátu tedy mluví jednoznačně v neprospěch Jana Sváčka (jenž v roce 2003 Klausovu první nabídku na ústavního soudce odmítl, protože se „necítil být profesně dost zralý“), mezi politiky už se rodí plán, jak ho přece jen do brněnského sídla strážců ústavnosti dostat. Vymysleli ho sociální demokraté a jde v něm o kšeft „na oplátku“: ČSSD podpoří v tajném hlasování Sváčka, pokud jim prezident zaručí, že dalším navrženým kandidátem bude bývalý poslanec za ČSSD a donedávna náměstek Nejvyššího státního zastupitelství Zdeněk Koudelka (po Elišce Wagnerové končí v červnu soudce František Duchoň a právě tehdy by se mohl obchod dokonat).
Nepotvrdí, nevyvrátí
V půli ledna to na grémiu ČSSD vypadalo na poklidné jednání. Pak si ale slovo vzala místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová, která se doslechla o plánovaném handlu s místy ústavních soudců, jež chystají její straničtí kolegové. „Ten obchod je naprosto nemravný a nepřijatelný. Řekla jsem to na grémiu kolegům a mnozí z nich zkoprněli,“ líčí Benešová průběh schůze. Reakce významných straníků zejména z jižní Moravy, odkud Koudelka pochází, jí prý dala za pravdu, že se ústavní kšeft skutečně chystá. Podle informací Respektu je jedním ze strůjců obchodu senátor Zdeněk Škromach a stojí za ním i předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc či první místopředseda strany Michal Hašek (Tejc i Hašek začínali jako Koudelkovi poslanečtí asistenti). „To je těžké komentovat,“ říká Jeroným Tejc. Je tedy pravda, že část ČSSD plánuje obchod s ústavními soudci? „To nepotvrdím ani nevyvrátím.“
Podezřelý plán by ovšem nikdy nemohl fungovat bez aktivního přispění prezidenta. Zjistit, zda jedním z příštích prezidentových kandidátů bude Zdeněk Koudelka, dnes nelze, protože Hrad na zmíněné otázky odmítá odpovědět. Koudelka se ale každopádně dlouhodobě vyznačuje směrem k hlavě státu nepřehlédnutelnou devótností a v rychlém sledu chrlí právní názory, jež se zastávají problematických kroků Václava Klause (například odkládání ratifikace Lisabonské smlouvy nebo prezidentova odporu ke jmenování mladých soudců, které kdysi držel v šachu, přestože mu soud nařídil, aby je neprodleně jmenoval do funkce). Soudce Koudelka dokonce na podzim vydal knihu s názvem Prezident republiky, k níž mu Václav Klaus opatřil předmluvu: „Pro mne osobně je Koudelkova kniha mimořádně zajímavá tím, že ospravedlňuje má dříve často zpochybňovaná rozhodnutí,“ píše v ní Klaus. A o tom, že je spolu se Sváčkem prezidentovým favoritem, se v justičních kuloárech spekuluje už dlouho.
Příliš mnoho podezření
V Senátu se už informace o problémech spojených s dvojicí jmen Sváček a Koudelka roznesla i mimo velké strany. Postarala se o to především občanská iniciativa Veřejnost proti korupci. Její mluvčí Hana Marvanová, bývalá politička a nyní advokátka věřitelů vytunelovaných společností, oslovuje senátory s informacemi o podezřelých momentech v kariéře Jana Sváčka. Jen namátkou: v roce 2006 navrhl na soudce Karla Kudláčka, bývalého správce konkurzní podstaty, jenž byl odvolán ze správcování podvodného projektu s byty H-Systemu – Kudláček vyváděl z projektu peníze a zatajoval informace věřitelům.
Jméno Jana Sváčka se objevilo i v policejních odposleších konkurzní mafie napojené na soudce Berku – někteří aktéři se chlubí kontakty na Sváčka a popisují schůzky s ním. „Nezlobte se, ale než zodpovím otázky senátorů, nebudu se k tomu vyjadřovat v médiích. Mám zkrátka i nepřátele,“ říká Sváček v telefonátu.
Ochoten okomentovat je ale aspoň svůj vztah s lobbistou a zákulisním hráčem pražské ODS Tomášem Hrdličkou, na nějž má spadeno protikorupční policie. Jejich setkání v kavárně, kde se srdečně zdravili a tykali si, nedávno popsal časopis Týden. „Seznámili jsme se před osmi devíti lety, když byl místostarostou Prahy 10. Vyjednávali jsme tehdy s radnicí byty pro zaměstnance soudu,“ vysvětluje Sváček. Na jednom z obědů si prý spolu zkrátka potykali.
„Tyto informace jsou závažné a rozhodně se na to budu Jana Sváčka ptát,“ říká senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Podobně uvažují i někteří senátoři z ODS. Mezi nimi má ale Sváček i dost zastánců – považují jej za schopného soudce, který si přirozenou autoritou získal pozici lídra v kolegiu předsedů krajských soudů, a mnozí kolegové jej skutečně ctí.
Možná manželka
Když vezmeme vážně myšlenku obchodování s místy ústavních soudců, stěží si lze představit, že by o ní sami dotčení kandidáti nic nevěděli. Jan Sváček tvrdí, že „ho to děsí a něco takového nepředpokládá“. Vyjádření Zdeňka Koudelky jsou o něco mlhavější. Bývalý náměstek nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké zvedá telefon v sídle Justiční akademie v Kroměříži. Na svou žádost tam přesídlil na stáž do pozice náměstka poté, co ho nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vloni odvolal z funkce náměstka NSZ. „To je mimo mé vnímání, já se o to nestarám,“ odpovídá Koudelka na otázku po své kandidatuře k Ústavnímu soudu. Takže ví, nebo neví, že jej chce část ČSSD za ústavního soudce a chystá se ním obchodovat? „Já vůbec nevím, kdo mě kde chce. Možná mě chce manželka, musím se jí večer zeptat.“ A jednal s ním o tom prezident či politici z ČSSD? „Na toto se téma bavit nebudu,“ končí hovor Koudelka.
Podle posledních informací pocházejících z ČSSD se možná nakonec většina senátorů této strany nebude chtít žádného obchodu s taláry účastnit. Věc totiž prosákla mimo stranické schůze a Zdeněk Koudelka si to u nich navíc už dávno rozházel souhlasným angažmá v „zametací“ éře Renaty Vesecké, které ho po příchodu nového nejvyššího žalobce Pavla Zemana stálo místo.
Senátem se pomalu začíná plížit myšlenka, že se vlastně tak moc nestane, když se s výběrem nových soudců počká až na příští hlavu státu. Riziko spočívá jenom v tom, že na Ústavním soudu by zůstala dvě prázdná místa (poslední, třetí odcházející „Klausův“ soudce skončí koncem ledna příštího roku, tedy pár týdnů před nástupem nového prezidenta). „Bylo by to samozřejmě nepříjemné, ale v minulosti soud dokázal pracovat ještě ve větším oslabení skoro tři roky,“ říká na to místopředsedkyně Eliška Wagnerová. Po nástupu Václava Klause do funkce v roce 2003 totiž Senát opakovaně odmítal jeho kandidáty na ústavní soudce a prezident dělal prodlevy mezi jednotlivými návrhy, takže se soud plně podařilo obsadit až v druhé půli roku 2005.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
