V Dánsku se stalo něco výjimečného – tamní centrální banka počátkem července snížila své úrokové sazby o 25 bazických bodů, čímž se některé sazby dostaly do minusu. Dánsko je nyní jakousi laboratoří a úspěšný výsledek experimentu se zápornou úrokovou sazbou by se mohl stát příkladem pro centrální banky mnohem větších ekonomik, inspirovat by se mohla například Evropská centrální banka ve snaze rozhýbat eurozónu, která se již opět potýká s recesí.
Záporné úrokové sazby nejsou úplnou novinkou. V sedmdesátých letech minulého století je zavedla švýcarská centrální banka ze stejného důvodu jako nyní Dánové, tj. ve snaze zabránit posilování vlastní měny. Od srpna 2009 do září 2010 měla zápornou depozitní sazbu švédská centrální banka. Její motivace byla ale jiná, Riksbank se snažila především podpořit ekonomiku a pomoci jí dostat se z poměrně hluboké recese. Snížení krátkodobých úrokových sazeb centrální banky mělo podpořit pokles dlouhodobých sazeb komerčních úvěrů, ty se však stále pohybovaly v kladné oblasti. Se zápornými úrokovými sazbami se nyní můžeme setkat také u krátkodobých státních dluhopisů Švýcarska, Dánska, Německa, Francie a Nizozemska. Investoři tamním vládám platí, aby si u nich uložily peníze.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
