Anketa: Co by podle vás mělo být v začínajícím školním roce nejdůležitější agendou ministra školství?

TOMÁŠ FEŘTEK

novinář a odborný konzultant EDUin, o. p. s.

To nejpodstatnější je přesvědčit pedagogickou veřejnost, že ministr a jeho úřad mají jasnou představu, kam chtějí vzdělávací systém směrovat. Tuhle víru učitelé už dávno ztratili a není to jen vinou osobně poněkud chaotického předchůdce současného ministra. Konkrétně to znamená, že je třeba jasně utřídit kroky, které ministerstvo dělá, pojmenovat, proč jsou důležité a v jakém pořadí na ně dojde. Tedy jakým způsobem budeme získávat informace o tom, co se ve školách děje, jak a dokdy pojmenujeme standardy vzdělávání (to, co mají děti zvládnout), jak pomůžeme učitelům, aby dosáhli zlepšení i u těch nejslabších. Nutný je i kariérní řád, který umožní lépe odměňovat ty, kteří lépe pracují. Veřejnosti by pak měl ministr vysvětlit, že v tomto směru nám plošné testy a státní maturita nepomohou.

JIŘÍ ZAJÍČEK

předseda Unie školských asociací ČR a ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze

Z pohledu ředitele střední školy vidím jako prioritu pro ministra školství navrhnout změnu školského zákona s ohledem na úpravu maturitních zkoušek. Zde mnoho času nezbývá. Rozhodující je v tuto chvíli termín 15. listopad 2012, do kterého se žáci přihlašují k maturitní zkoušce pro aktuální školní rok. Pokud do této doby nebude realizována změna zákona, proběhne nejspíš maturita podle platné legislativní úpravy, tj. tři povinné předměty ve společné části. To může přinést další řadu obtíží s dosud neodzkoušenou třetí zkouškou. V této souvislosti je nutné zmínit i problémy se společnou částí v jarním období uplynulého školního roku, které je třeba řešit. Z jednání expertní skupiny pro úpravu maturitní zkoušky vzešly návrhy na možné úpravy, ale termín pro jejich promítnutí do platné legislativy je poměrně krátký.

ONDŘEJ ŠTEFFL

ředitel společnosti Scio

Bohužel máme ministerstvo školství a ne vzdělávání. A jak se časy mění, vzdělávání se stále více odehrává jinde než ve škole. Zda budeme vzdělanostní společností, to závisí také na tom, kam na internetu budou děti i široká veřejnost chodit, co budou děti dělat s tablety, jaké počítačové hry budou hrát, co se bude objevovat v médiích. Už před třemi roky strávili žáci základní školy více času u počítače a televize než ve škole.

Ministerstvo školství ale takové věci v agendě nemá. Nestará se, že Česká televize a Český rozhlas zakládají programy pro děti, nevšímá si, že v zahraničí vzniká řada skvělých vzdělávacích portálů (KhanAcademy, Ted, ClassDojo, Commonsense atd.), které by stačilo jen přeložit. K plnohodnotnějšímu vzdělání a větší připravenosti našich dětí na budoucnost vede spousta mimoškolních cest, levných a efektivních.

JANA STRAKOVÁ

Institut pro sociální a ekonomické analýzy

Péče o základní vzdělávání. Pro společnost je nejdůležitější, neboť jím procházejí všichni žáci, a zároveň je jeho stav velice znepokojivý. Základní školství není schopno zajistit kvalitní vzdělání pro všechny děti, zvyšují se rozdíly mezi školami, vzniká stále více výběrových škol a zároveň se části dětí dostává málo kvalitního vzdělání. Zhoršují se průměrné výsledky. Žáci ztrácejí o školu zájem, výuka pro ně není dostatečně stimulující. Práce učitelů je čím dál tím náročnější a nedostává se jim podpory ani ocenění. Bývalý ministr Dobeš zahájil několik chaotických projektů, které mohou situaci ještě zhoršit. Je nejvyšší čas reflektovat současný stav a začít cíleně a s rozmyslem pracovat na nápravě. Jako vodítko může sloužit zpráva expertů OECD z počátku tohoto roku, která obsahuje komplexní doporučení.