V listopadu loňského roku jsme vás informovali, že policie vyzvala Respekt, aby vydal dokument zmíněný v článku „Zničte dokument č. 1439“. Z něj bylo patrné, že na státní zástupkyni zabývající se kauzou korupce na Státním fondu životního prostředí byl vytvářen nátlak, aby se případem nezabývala. Tehdy jsme policii dokument vydat odmítli, protože ta jej již měla. Policie ho ale chtěla proto, aby z něj mohla poznat, kdo je náš zdroj. „Vydat zdroj, který nepochybně posloužil veřejnému zájmu, by byl neodpustitelný prohřešek. Jak by potom další svědci mohli věřit médiím, že je ochrání před zásahem mocných? Pro odhalení našeho zdroje neexistuje jediný důvod,“ napsali jsme tehdy. Dva měsíce nato udělila policie Respektu a ještě jmenovitě autorovi článku Ondřeji Kundrovi pokutu s dovětkem, že mohou přijít další sankce, případně i razie. Proti tomuto rozhodnutí jsme podali stížnost k soudu, který právě rozhodl. A to v náš prospěch.
Rozhodnutí soudu považujeme za podstatné nejen pro týdeník Respekt, a tak z něj citujeme: „Dlužno přiznat, že tr. řád ukládá vyzvanému předložit věci důležité pro trestní řízení (§ 78 tr. řádu) při možném postihu za nesplnění výzvy (§ 66 tr. řádu). V této souvislosti se však soud zabýval i tím, zda daný úkon (pokuty za nevydání věcí souvisejících s prací novináře) obstojí i z hlediska ústavněprávního ve spojitosti s ustálenou judikaturou a rozhodovací praxí, např. Evropského soudu pro lidská práva. Aby soud mohl zaujmout v dané věci jednoznačné stanovisko k užité sankci v daném trestním řízení, nemohl odhlédnout od konkrétního trestního řízení a okolností, jež provázely uveřejnění citovaného dokumentu. (…)
Stejně tak bylo nutné se zabývat obecnými postuláty stran svobody projevu jako jednoho z důležitých (základních) politických práv upravených v čl. 17 LZPS. Toto právo je v tuzemsku sdíleno na základě demokratických principů, na nichž stojí fundamenty občanské společnosti. Svoboda projevu má nadnárodní rozměr a je mj. zakotvena v mezinárodních smlouvách o lidských právech. (…) Jakýkoli zásah do takovýchto svobod má být na základě zákona a rovněž má být předvídatelný pro občany, aby mohli v míře odpovídající daným okolnostem mít představu o důsledcích jejich jednání. ESLP již judikoval (…), že ,ochrana novinářských zdrojů je jednou ze základních podmínek svobody tisku. (…) Nařízení odhalit novinářský zdroj není slučitelné s článkem 10 Úmluvy, pokud není ospravedlněno veřejným zájmem.‘
V dané věci soud neshledal natolik důležitým a závažným vydání předmětných věcí po O. Kundrovi a RESPEKT Publishing, a. s., aby bylo nezbytné nutit cestou pořádkových opatření dle trestního řádu (uložením citovaných pokut dle § 66 odst. 1) potrestané subjekty k prolomení zásady ochrany novinářského zdroje. V této souvislosti lze mj. poukázat i na rozsáhlý spisový materiál, jenž skýtá pro orgány činné v trestním řízení dostatek dalších poznatků a indicií, které mohou v dané věci jejich požadavek uspokojit, a není nezbytně nutné k získání informací o původu předmětného ,dokumentu č. 1439‘ užít sankce dle § 66 odst. 1 tr. řádu. (…) Soud je toho názoru, že např. výsledky prohlídek VSZ v Praze a techniky zajištěné v jednotlivých kancelářích ve spojitosti se záznamy stran elektronické komunikace osob zapojených do dané věci, umožňují orgánům činným v trestním řízení učinit natolik odůvodněné závěry stran předmětného materiálu, že již není nutné zvoleným postupem zasahovat do základních práv garantovaných ústavním pořádkem, resp. plynoucích z rozhodovací praxe ESLP. Na základě shora citovaných skutečností byla rozhodnutí citovaná ve výroku usnesení zrušena s tím, že takovéhoto zásahu v dané věci a za daných okolností nebylo nezbytně nutné učinit.“
Závěrem bychom vám ještě chtěli poděkovat, protože podle posledních měření čte každé vydání Respektu 145 tisíc lidí, loni touto dobou to bylo 112 tisíc. Vážíme si této důvěry.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
ERIK TABERY
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
