Osm hodin denně stačí
S personalistou Karlem Červeným o ideální pracovní době, chybách manažerů a hledání příjemného zaměstnání
Vyučil jste se elektromechanikem, večerně jste absolvoval průmyslovku. Jak jste se dostal k práci personalisty?
Bavilo mě stavět si něco z tranzistorů a maminka mě dala do učení na elektrikáře. Tíhl jsem ale i ke kultuře, a tak jsem současně absolvoval herectví na lidové konzervatoři. Působil jsem pak deset let jako programový pracovník v domě kultury v Ostravě, měl jsem na starosti třeba komorní koncerty. Při zaměstnání jsem také studoval v Bratislavě psychologii. To mě velmi bavilo, jenže jsem se angažoval v něčem na způsob undergroundu kolem Technického týdeníku, kamarádil se s ochránci přírody, s lidmi kolem disidenta Jána Budaje a podobně. Po zásahu StB jsem musel ze školy i z práce odejít.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
