Buchty a loutky, jediné české loutkové divadlo zaměřené primárně na dospělé publikum, oslaví letos na podzim úctyhodné dvacetiny. Slavnostní náladu ovšem trochu kazí nepříjemná skutečnost: Buchtám se zkrátka v posledních letech dařilo méně, než by si jejich početní příznivci představovali. Soubor, proslulý hračičkářstvím a zálibou v parodicky nemilosrdném cupování „velkých“ příběhů, už téměř tradičně zápolí s výtkami, že se až příliš spoléhá na opakování vyzkoušených postupů. Jenže co s tím: styl je styl a nedávné pokusy o úkrok „jinam“ (třeba v jádru vážný a navenek nezvykle efektní Tibet nebo výtvarně pojatý a poetický Baryk) nebyly nijak zvlášť přesvědčivé.
Buchty a loutky se rozhodly zareagovat návratem ke kořenům. S charakteristickou ironií to ohlásil Radek Beran, režisér nové inscenace Psycho Reloaded: „Možná právě teď přišel čas podívat se po dvaceti letech neustálých experimentů a pokusů, jak loutkové divadlo obstojí bez technologií. Zvolili jsme díla filmová, zabývající se buď formálně nebo neformálně strachem, děsem či hrůzou.“ Když ponecháme stranou otázku, zda se vůbec Buchty od svých kořenů nějak významně vzdálily, zůstává nadějný příslib děsuplné loutkové série Psycho – Barbarella – Čelisti – Moucha.
Přátelé stříbrného plátna
Výpůjčky známých filmů jsou již pár let v českém…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
