Seznam teoretických nástrojů potřebných k boji proti korupci dnes vysypou z rukávu všichni zainteresovaní. Počínaje ministry vnitra a spravedlnosti přes šéfy státních zastupitelství až po policisty. Nezávislost policie a státního zastupitelství, lepší podmínky pro sledování podezřelých a jejich bankovních kont, průhlednost státních zakázek, ochrana svědků. Ale nejdůležitější jsou lidé, dodávají všichni zasvěcení. Profesionálové zapálení pro věc, kteří vzbuzují důvěru, že případy skutečně chtějí rozplést a vyšetřit. A právě ta důvěra teď chybí nejvíc. Nejenže institucím, které vyšetřují korupci, tady nevěří veřejnost, oni si nedůvěřují ani šéfové těchto institucí navzájem, a nedůvěra panuje dokonce i mezi kolegy uvnitř jednotlivých úřadů.
Zní to černě, ale ve skutečnosti to může být i dobrá zpráva. Léta si tady instituce „věřily“ jak o závod a pochyby zůstávaly jen na veřejnosti a několika odvážných insiderech. Jako byli například ti státní zástupci, kteří veřejně vyjádřili svůj nesouhlas se svou nejvyšší šéfkou Renatou Veseckou, která ve snaze pomoci Topolánkově vládě pomáhala zamést pod koberec vyšetřování korupce vicepremiéra Čunka. Za vyslovení svých pochyb museli tehdy odvážlivci odejít z funkcí a stali se z nich řadoví referenti.
V tomto smyslu je třeba současnou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
