Noční ulicí se plíží stín šestadvacetiletého muže. Slyšíme jeho zrychlený dech. Střih. Scéna se v hrdinově flashbacku vrací o čtyři roky zpátky, kdy jako vojín utíká z kasáren a s sebou odnáší dva samopaly. Následuje klipovitý sled událostí: krádež motorky, skrývání, honičky, přepadení kvůli jídlu, střelba na strážmistra SNB. Střih. Jsme zpátky v přítomnosti, vystresované oči muže hledí skrz mušku na člena místního národního výboru. Ozve se výstřel, komunista padá k zemi, mladík se usmívá. Střih. Zraněný muž z posledních sil vytahuje pistoli a opětuje střelbu. Mladík se hroutí, zavírá oči a z koutku úst mu vytéká červený pramínek. Tklivé smyčce podkreslují závěrečné titulky: „A tak se střelou do srdce 4. 5. 1955 uzavřel čtyřletý hrdinský příběh odbojáře Františka Slepičky. Čest jeho památce.“
Slepičku alias agenta Luboše by mohl hrát třeba Karel Dobrý, pokud by producenti chtěli známou tvář, nebo neokoukaný Stanislav Majer, ten by se k němu lépe hodil věkem. Film o téhle významné postavě odporu vůči komunistické diktatuře ovšem zatím nevznikl ani nevzniká. Ta otázka je nasnadě: proč do našich kin může nyní halasně vstupovat velkofilm jménem
Lidice
, ale netočí se žádné snímky s názvy Babice, Horáková, Palach či Magor?
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
