Likvidace Usámy bin Ládina byla teprve začátek, kamínek v mozaice. Ve čtvrtek vystoupil Barack Obama s očekávaným prvním zásadním projevem od vypuknutí vlny revolucí na Blízkém východě. Svět se za šest měsíců od sebeupálení tuniského nezaměstnaného Muhammada Buazízího významně změnil. Arabské společnosti náhle nenabízejí pouze chabý výběr mezi diktaturou a terorismem a americký prezident se pokusil do rychle se proměňující krajiny zanést značky, podle nichž se bude americká politika v oblasti napříště orientovat.
Revoluční vlnu Barack Obama neváhal přirovnat k americké revoluci. Američané „odměnili“ země, jež se napřáhly ke svobodě – Egyptu odpouští část dluhů, Tunisku nabídli investiční fond. Naopak na krvavý syrský režim uvalili další sankce a prezidentu Asadovi dali na vybranou mezi cestou reformátora a cestou od moci.
Přestože projev nerozbil šmahem staré koalice, Obama dal najevo, že dosavadní spojenci musí aktivně hledat cestu, jak svoje zájmy zasadit do nové situace. V kontextu revolucí se tak poprvé výslovně ocitl izraelsko-palestinský konflikt. Obama je viditelně frustrován jak snahou Palestinců po vyhlášení státu bez jednání s Izraelem, tak absencí konkrétních návrhů a pokračující výstavbou osad ze stranyIzraele. Třecí plochy se ale projevily okamžitě – Obamův návrh, aby…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
