Praha je podle Eurostatu pátým nejbohatším regionem EU. V jejím lesku prý blednou i hodnoty vytvořené na jednoho obyvatele ve Vídni, Bavorsku či Paříži. Hrubý domácí produkt na hlavu údajně převyšuje v Praze průměr ostatních regionů Česka dvaapůlkrát…

Informaci můžeme vnímat se smíšenými pocity. Není pochyb o tom, že se Praha v rámci Česka vymyká. Třeba průměrnou mzdou přepočtenou na plně zaměstnané jedince, kterou lze také považovat za určité kritérium „bohatství“, převyšuje zbytek země o 40 procent. Takový rozdíl ale má ke zmíněnému dvouapůlnásobku stále značně daleko. Statistiky bývají ošidné. Ne že by výpočty Eurostatu neseděly, při jejich interpretaci je však nutné znát kontext.

Postavení Prahy nadhodnocuje ve statistikách několik faktorů. Předně, v evropském srovnání je třeba vzít v úvahu rozdílné cenové hladiny. Jinými slovy, Češi obecně a Pražané zvlášť si náležitě užijí své kupní síly jen tehdy, pokud uskuteční spotřebu v „levné“ zemi, jako je Česko. V domácím pohledu pak jde o to, že Praha poskytuje podobně jako jiné metropole zaměstnání mnoha dojíždějícím, takže se podílí osmnácti procenty na celkové zaměstnanosti, ale jen jedenácti procenty na počtu obyvatel Česka. Na oba popsané vlivy upozorňuje v celoevropském kontextu i Eurostat.

Co už v jeho komentářích nenajdeme, je neméně důležitý a specificky český faktor. Směsí tradice,…