Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

V Německu se stále více diskutuje o tom, že jakákoli pomoc tohoto státu Řecku by asi narazila u Ústavního soudu v Karlsruhe, který je ve svých výkladech velmi konzervativní, možná by se dokonce dalo říci, že euroskeptický.

Lisabonská smlouva zakazuje jakoukoli fiskální asistenci dalším evropským státům. Tento názor zastává i stále více politiků. Horst Seehofer, předseda bavorské CSU, například říká, že jeho strana „je partají stabilní měny“ a že do Řecka „nepůjde ani jedno euro“. Zároveň pravil, že Řecku se pomůže „politicky“. Na serveru Eurointelligence.com se ptají, co to znamená pomoci „politicky“ a k čemu je něco takového vlastně dobré.

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Zvítězí-li v Německu vypjatě konzervativní a rigidní přístup, nastane bohužel dosti paradoxní stav. Bude-li chtít bohaté Německo poskytovat půjčky nějaké chudé zemi v Africe nebo Latinské Americe, může dávat peníze třeba plnými hrstmi, ale v Evropě, tedy na vlastním dvorku, musí riskovat destabilizaci nějakého státu, než aby mohlo pomoci, byť třeba jedním eurem. A to i kdyby ta pomoc měla mít formu záruky na úvěr, který poskytne soukromý sektor.

A přiznejme si, že velmi bolestivé by bylo, kdyby o nějaké pomoci či garanci vláda v Berlíně rozhodla a o půl roku později by Ústavní soud toto rozhodnutí zvrátil.

Pokud je tu rigidita v dodržování pravidel, může přijít v úvahu jejich změna. Možná by to mohla být změna relativně kosmetická, tedy změna statutu Evropské investiční banky, tak aby tato instituce mohla nakupovat státní dluhopisy či poskytovat úvěry na něco jiného než na infrastrukturu.

Podstatně složitější je případná změna pravidel Evropské centrální banky, která by mohla výjimečně brát do zástavy řecké dluhopisy, i když by tak porušila svá pravidla ve vztahu k ratingu těchto obligací.

Vůbec nejrozumnější a zdaleka nejsložitější je změna pravidel Lisabonské smlouvy tak, aby se zemím nezakazovaly problémy, ale předepsal se jasný jízdní řád na jejich řešení.

Mnoho ekonomů navrhuje různé podivnosti. Martin Feldstein například píše, aby Řecko odešlo z eurozóny dočasně (přestože to pravidla neumožňují), a jiní zase přicházejí s nápadem, aby Řecko bylo z eurozóny vyloučeno (přestože to pravidla neumožňují).

Takže pomoc Mezinárodního měnového fondu Řecku je pořád pravděpodobnější. Tím by však eurozóna přiznala, že není vlastně plnohodnotnou měnou. Španělsko bude také zachraňovat MMF?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 8/2010 pod titulkem Začarovaný kruh