Müüa“, tak se estonsky nazývá hořká pomsta za život na dluh v časech růstu. „Müüa“ – „na prodej“ – je jedno z mála slov, které se i jazykově nenadaní cizinci při návštěvě Estonska rychle naučí. Cedule s nápisem „müüa“ totiž pozorný návštěvník vidí všude – v historickém centru metropole Tallinu, na domcích v rybářské vesnici u Käsmu i na pláži v Pärnu. A ve všech těch místech lidé vyprávějí o optimistech, kteří si před lety vzali velké půjčky a teď už je nedokážou splácet.
Do roku 2008 totiž v Estonsku panovala bezbřehá důvěra v budoucí prosperitu. Půjčku si tehdy mohl vzít každý, nižší částky kolem deseti tisíc se daly získat jen posláním SMS zprávy. Estonsko v té době patřilo k nejlépe hospodařícím zemím Evropy, ekonomika ještě v roce 2006 rostla o deset procent. Pak se ale důvěra náhle rozplynula. Pobaltský tygr, který býval dáván za vzor všem postkomunistickým zemím, se v roce 2008 propadl do hospodářské krize a lidé neztráceli jen zaměstnání, ale i své domovy. Ekonomika se náhle smrskla o 16 procent a podobně katastrofálně probíhal i rok 2009.
Teď ale vláda a banky mluví o vzkříšení. Lidé mají být zas optimističtí, požadoval ve svém projevu ke dvaceti letům nezávislosti prezident Toomas Hendrik Ilves. Krize prý v Estonsku skončila!
Třetí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
