Když Anthony Clive Morgan pustil v říjnu 2009 do světa tiskovou zprávu o svém podnikatelském nápadu, psala o tom snad všechna internetová anglosaská média. Řada komentátorů mluvila o špionážních hrách a společnosti založené na sledování svých občanů. Organizace zabývající se ochranou lidských práv začaly bít na poplach. Morgan se stáhl, ne však na dlouho. Minulý týden službu nazvanou Internet Eyes (internetové oči) skutečně spustil.

Morganův systém by měl netradičním způsobem pomoci chytat zloděje v obchodech, na benzinových pumpách a dalších veřejných místech. Nenechavce se už nesnaží odhalit ochranka či policie, ale dobrovolníci, kteří přes internet sledují záběry průmyslových kamer. Za možnost hledět na svět „internetovýma očima“ jsou dokonce ochotni platit.

„K vyřešení jednoho případu krádeže musejí policisté průměrně sledovat asi tisíc průmyslových kamer ročně,“ popisuje úskalí dosavadních metod Mick Neville, jeden z vedoucích úředníků londýnské metropolitní policie. V Londýně jsou přitom nainstalovány více než čtyři miliony těchto kamer, které hlídají prostory v obchodech, bankách, na ulicích či nádražích. Nevillův výrok prozrazuje jednu zásadní slabinu dosavadního systému: ačkoli se osobní data v Británii sbírají a skladují v nebývalém množství, jejich zpracování je technicky velmi náročné a policie na ně nestačí.

Morganova firma Internet…