Na první pohled to vypadá jako dobrý plán. Aktuální vládní novela zákona o pobytu cizinců v této zemi poprvé stanovuje přísné postihy pro agentury, které ovládají nelegální pracovníky z ciziny. Opatření, po kterém už dávno volali experti a vyžaduje ho i Evropská unie, má vyřešit notoricky známý problém, kdy pracovní trh s migranty řídí neprůhlední podnikavci dovážející do Česka po desetitisících chudé dělníky, aniž by za ně měli odpovědnost. Posílit se mají i práva cizinců, pokud je stát chce vyhostit. Proces vyhošťování cizinců bude pod dozorem soudů, což dosud neplatilo. Přesto je na místě nejvyšší obezřetnost. „Řeší se opět jenom restrikce,“ shrnuje výhrady proti změnám ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „Na to, jak pomoci lidem, kteří se chtějí integrovat a být tady legálně, se úplně zapomnělo.“
„Novela reaguje na stav, jaký nyní u nás na pracovním trhu pro cizince panuje,“ říká šéf odboru pro azylovou a migrační politiku ministerstva vnitra Tomáš Haišman, který má problematiku cizinců na starosti. Během ekonomického růstu přišlo do Česka přes sto tisíc dělníků z chudých východních zemí, kteří tvořili většinu pracovních sil v tuzemských továrnách. S propuštěním způsobeným ekonomickou krizí začali tito lidé hromadně přicházet o práci a automaticky tak ztráceli i povolení k pobytu. Dobrovolný návrat domů ale většina z nich odmítla, protože se mnozí z nich doma zadlužili, aby vůbec mohli vycestovat. Raději tedy zůstali v Česku bez povolení k pobytu s nadějí, že si najdou novou práci, nebo si zažádali o živnostenské listy, které jim potom umožňují nechat se zaměstnat na černo. Tomu chce stát do budoucna zabránit.
Zprostředkovatelské agentury mají mít podle novely za svoje klienty větší odpovědnost. Budou muset platit svým klientům propuštěným z práce zdravotní péči a také návrat do země původu. Má tak skončit praxe, kdy agentury sice dovážely cizince Česka po tisících, ale nestaraly se o ně, pokud ztratili práci. Situace se také zkomplikuje podnikatelům, kteří na černo zaměstnávají cizí dělníky jako „podnikatele“ na živnostenské listy. Živnostníky se totiž budou moci stát jenom ti cizinci, kteří už dva roky v Česku pracují a platí daně. Zároveň však vládní novela prodlužuje dobu, na kterou je možné zavřít cizince čekající na vyhoštění do speciálních táborů. Zatímco nyní je tam úřady mohou držet jen půl roku, podle nového cizineckého zákona se jim doba pobytu může prodloužit o rok a půl.
„Novela ale lidem, kteří chtějí v Česku pracovat, nenabízí žádnou perspektivu,“ vysvětluje Martin Rozumek. Podle něj se i přes krizi a vyšší nezaměstnanost bez pracovních sil z ciziny Česko neobejde. „Třeba celý stavební průmysl je na nich závislý. Novela však vysílá signál, že cizince v Česku nechceme,“ dodává. Stát sice od začátku příštího roku hodlá zavést systém tzv. modrých karet, které u nás umožní práci kvalifikovaným vysokoškolákům z celého světa, to ale podle Rozumka neřeší situaci dělníků. „Vláda by měla zařadit do novely třeba legalizaci pobytu pro ty cizince, kteří u nás žijí déle než tři roky a dorozumí se česky,“ říká. To je praxe, již zavedly jiné evropské země. Další možností je nerušit automaticky cizincům povolení k pobytu, pokud přijdou o práci, ale dát jim třeba půl roku na to, aby si mohli najít práci novou. Podle Tomáše Haišmana z ministerstva vnitra je to však „příliš benevolentní opatření“.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
