Vousem zarostlý – ale ještě ne alkoholem oteklý – Jim Morrison se dobývá z havarovaného auta. Stopuje u silnice vedoucí pouští, řidiči jej míjejí, ale potom narazí na opuštěný sporťák. Usedá za volant, řítí se krajinou a z puštěného rádia zní zpráva o jeho vlastní smrti.
Pro úvodní scénu aktuálního celovečerního dokumentu o skupině The Doors využil režisér Tom DiCillo úryvky z Morrisonova experimentálního filmu HWY. Do koláže přidal pouze zmíněné archivní hlášení rozhlasu a postupně přetvořil zpěvákovu osamělou cestu pouští v leitmotiv, který vypráví příběh zásadní skupiny éry hippies jako zasněné road movie. A znovu rozechvívá osvědčenou strunu nostalgie po neopakovatelných šedesátých letech.
Při bližším pohledu ale zároveň odhaluje Morrisona jako věčně nezralé a zlobivé pubertální dítě. A také jako popovou hvězdu, jejíž přitažlivost na rozdíl od mnoha generačních kolegů spolehlivě funguje i po čtyřiceti letech. O tom, co za tím vězí, mohou od minulého čtvrtka přemýšlet i návštěvníci českých kin. Fanoušky napjatě očekávaný snímek The Doors – When You’re Strange právě vstoupil do tuzemské distribuce.
Vše, co mne zajímá
Tom DiCillo (57) začínal coby kameraman Jima Jarmusche, ale úspěch mu přinesly až vlastní snímky jako Johnny Suede, Život v oblouznění, Život v sedmém nebi nebo Opravdová blondýnka. S dokumentárním žánrem si…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
