Naše kamarádka paní Magda má štěstí. Jak jinak totiž nazvat situaci, kdy se zdá, že člověk je předurčen k nějaké činnosti, dělá ji rád a ona se nakonec stane jeho zaměstnáním. Magda se poté, co vychovala vlastní děti do školního věku, takto stala šéfkou v mateřské školce v nedaleké vesnici. K tomu, aby zde příběh spokojené paní Magdy skončil happy endem, však chybí jeden malý detail – alespoň pár tisíc korun navíc na výplatní pásce. Přestože svou prací opravdu žije a navíc nese odpovědnost za celou (byť celkem malou) mateřskou školku, počet odpracovaných let ji „předurčuje“ k tomu, že si měsíčně domů nosí přibližně 15 tisíc korun. To je poněkud málo, a tak Magda dříve či později nejspíše opustí práci, k níž se skvěle hodí, a najde si jinou, lépe placenou. Čekat mnoho let na to, až jí „věkový automat“, který je zabudován do systému odměňování našich státních zaměstnanců, nadělí o dost více peněz, si zkrátka nemůže dovolit.
Odseďte si to!
Pojem mzdové tabulky zná dobře téměř každý státní zaměstnanec. Na nich totiž stojí systém odměňování za práci pro stát. Tabulky zařazují zaměstnance do 16 tříd, v nichž jsou platy vyčísleny s přesností na korunu. K tomu mohou zaměstnanci získat osobní ohodnocení či příplatky, závisející nejen na rozhodnutí jejich šéfa (ne vždy zcela transparentním), ale také na tom, kolik zaměstnavatel dostane od státu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
