Tradice velí, aby se poslední červencový týden takříkajíc „všichni“ sjeli do Uherského Hradiště. Nic proti Letní filmové škole, za pozornost však stojí i to, že jen o pár kilometrů výš proti proudu řeky Moravy vzniká trochu jiná tradice. Skupina brněnských divadelníků kolem Matěje T. Růžičky (šéfa zaniklého Divadla v 7 a půl) spustila v nenápadné obci čtyřlístkovského jména Spytihněv již čtvrtý ročník svého ambiciózního projektu Divadlo na vodě.
Plenérové divadlo se v létě provozuje leckde a lecjak, to Růžičkovo je výjimečné hned z několika hledisek. Hraje se opravdu na vodě, konkrétně na zakotveném hausbótu a malém pontonovém pódiu před ním; na souši zůstávají pouze diváci zahalení do husté clony ze sponzorských repelentů. Po každém představení se vše posune po Baťově kanálu do další vesnice – po spytihněvské premiéře teď následuje čtrnáctidenní plavba se sedmi reprízami, končí se 13. srpna derniérou v Petrově u Hodonína.
Představení jsou určena především místnímu publiku, což také není běžné. A konečně, a to je na celé věci vůbec nejnezvyklejší, toto divadlo si nevybírá odpočinková letní témata – důsledně se snaží být politické a „morálně neklidné“.
Minulé ročníky tak nabídly dramatizaci Vyššího principu nebo hru o trampech, kteří v padesátých letech skončili v pověstné uherskohradišťské věznici. A letos Divadlo na vodě hraje o bratrech Mašínech.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].