Klub stoletých
Chcete vědět, zda se dožijete stovky či ještě požehnanějšího věku? Možná vám to brzy prozradí genetický test. Zajímavý výzkum amerických vědců naznačuje, že lidé nad 90 let vděčí za dlouhé a zdravé stáří hlavně svým genům, nikoli například zdravému životnímu stylu.
Celý život strávila ve francouzském městě Arles. Ve třinácti letech se tu setkala s Vincentem van Goghem. Když jí bylo 117, přestala kouřit a ke svým 121. narozeninám namluvila CD, na němž její hlas podbarvuje rap a hip hop. Pochovala dceru i vnuka. Francouzka Jeanne Calmentová zemřela v roce 1997 ve věku 122 let a dodnes neznáme nikoho, kdo by se prokazatelně dožil vyššího věku.
Není pochyb o tom, že tajemství dlouhověkosti spočívá do značné míry v genech. Nové poznatky, které nedávno publikovali vědci z Bostonské univerzity, však stavějí celou věc do překvapivého světla; tak překvapivého, že podle některých odborníků to kolegům prostě nemohlo vyjít správně.
Vedoucí týmu, který výzkum uskutečnil, matematička a specialistka na biostatistiku Paola Sebastianiová tvrdí, že našla způsob, jak s pravděpodobností 77 procent rozpoznat, zda vzorek DNA, který právě studuje, náleží sto- a víceletému seniorovi, nebo běžnému člověku z ulice. Každý z nás si tak brzy bude moci nechat zjistit, zda má genetické předpoklady pro to, aby se dočkal požehnaného věku. Není to však jediný výsledek studie, která vzbudila velké spory a zatím čeká na potvrzení.
Jak žít do devadesátky
Paola Sebastianiová a její spolupracovníci analyzovali dědičnou informaci zhruba tisícovky minimálně stoletých seniorů a porovnali ji s DNA obdobného počtu obyčejných lidí. Nalezli…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
