Půl na půl: laboratoř a Julie
Molekulární bioložka Marie Kalbáčová hledá nové možnosti využití nanomateriálů a jesle pro dcerku
„Nanomateriály, které testujeme, fungují na bázi uhlíku, druhého nejčastějšího prvku v těle,“ začíná s popisem svého tématu čerstvá laureátka dvousettisícového stipendia firmy L’Oréal pro vědkyně do pětatřiceti let, molekulární bioložka Marie Kalbáčová (36). Než se stačí nadechnout k pokračování o medicínských perspektivách své práce, její jedenáctiměsíční dcerka Julie se hlasitě dožaduje pozornosti. „Ale ty jsi nějaká rozmrzelá, chceš papat?“ mění vědkyně bleskurychle diskurz a vytahuje přesnídávku.
Použití nanomateriálů pro tělní implantáty, jako jsou zubní náhrady či umělé klouby, může usnadnit jejich „soužití“ s tělem pacienta. A pokud se do hry vloží ještě atomy kyslíku, vodíku a proteiny, jsme na cestě nejen k revolučním „protézám“, ale i k implantátům schopným léčit. A právě pátrání po tom, které „materiály“ tyto užitečné vlastnosti mají, je posledních 5 let středobodem práce molekulární bioložky Kalbáčové a jejího týmu vědců z 1.lékařské fakulty pražské Univerzity Karlovy a ústavů Akademie Věd ČR.
Nic pro rodinu
„Měly jsme sedm nebo osm minut na představení své práce v angličtině. Porota je sice především odborná, sedí v ní ale i ředitel české pobočky L’Oréal pan Fabien, a ten je trochu jinak zaměřen,“ vzpomíná vědkyně na finále, do nějž postoupilo z dvaapadesáti kolegyň…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
