SILJA SCHULTHEIS
Český rozhlas
Mám moc ráda na Češích jejich sebeironický humor, jak ho kultivuje Divadlo Járy Cimrmana. Humor, který nejde na úkor jiných, jak tomu často je v Německu. Vlastně to byl z velké časti tenhle humor, který mě před deseti letech lákal do ČR. Mystifikaci kolem osoby Cimrmana sice moc nerozumím – na to jsem asi příliš racionální (německá?). Zřejmě to ale svědčí o potřebě Čechů mít jakýsi paralelní, nereálný svět, pro který stojí za to se angažovat – více než pro ten opravdový. Škoda jen, že Cimrmanův humor je tak málo vidět ve veřejném prostoru. Tam bohužel naopak často panuje pocit, že všechno je strašně moc vážně.
DAVID VAUGHAN
novinář
Velmi dlouho mi humor Járy Cimrmana vůbec nic neříkal. Ale nedávno mi jeden přítel půjčil několik nahrávek Divadla Járy Cimrmana. Při poslechu jsem se smál dlouho a nahlas. Zřejmě jsem už tak dlouho vystaven počešťujícím vlivům, že jsem překročil nějakou neviditelnou bariéru. Snad jde o stejnou bariéru, kterou poprvé poznal a pojmenoval významný jaderný fyzik Jára Cimrman v roce 1953. Myslím, že popularita Járy Cimrmana je postavena na genialitě jeho tvůrců. Jde o humor nenucený a osobitý, a „timing“ je dokonalý.
Dokonce jsem slyšel, že jeden z předků Járy Cimrmana byl Llewelyn ap Zimmermann, který pocházel ze starého velšského šlechtického rodu.
RUDOLF HERMANN
dopisovatel Neue Zürcher Zeitung
Jméno Járy Cimrmana jsem poprvé slyšel v polovině 80. let, když jsem byl v Praze na jazykovém kurzu. Tehdy mě tento způsob humoru fascinoval, byl subverzivní tím, že byl inteligentní, aniž by nutně musel být politický. Pravděpodobně právě proto se Cimrman udržel i v demokratické společnosti, zatímco jiné umělecké formy, které byly diktaturou zakázány, zmizely s politickým převratem. Stále pokračující popularita Cimrmana možná souvisí také s tím, že absurdní humor má v české literatuře dlouhou tradici, v posledních dvaceti letech ale pomalu mizí.
SOLÈNE VYHNÁNKOVÁ-VILLENEUVE
bankovní úřednice
S fenoménem Járy Cimrmana jsem se seznámila brzy po svém příjezdu do ČR v roce 2006 díky návštěvě Petřínské rozhledny a malého muzea pod ní. V této zmenšené kopii Eiffelovy věže jsem se tedy konečně dozvěděla pravdu o tom, komu máme my Francouzi být vděční za jeden z našich nejvýznamnějších národních symbolů! Stejně jako většina cizinců jsem s úžasem vyslechla zprávu o tom, jak byl Cimrman v celostátní anketě zvolen největším Čechem. Ve stejné době obsadil v podobné soutěži ve Francii první místo Zinedine Zidane. Jak to, že ne Cimrman?! Myslím, že to o našich národech mnohé vypovídá.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
