Povídka Křídla noci amerického autora Roberta Silverberga, napsaná v 60. letech minulého století, se odehrává v daleké budoucnosti. Vystupuje v ní létající dívka Avluela, členka kasty Okřídlených, jejíž první příslušníky kdysi stvořil genový chirurg.
Genová chirurgie zatím neexistuje. Pokusy známého vědce Craiga Ventera však s tímto termínem rezonují: Venterův tým nestvořil umělý život, jak se chybně psalo, přesto je jeho nový experiment fascinující a zneklidňující zároveň. Vědci uměle vytvořili dědičnou informaci jisté bakterie (která vyvolává plicní onemocnění u hovězího dobytka a koz) a vložili ji do bakterie jiného biologického druhu. Fungovalo to, buňka začala číst cizí genetický kód a proměnila se podle něj. Jako by si geny „svlékly své tělo“ a přivlastnily si tělo někoho jiného.
Pozoruhodné je i to, že Venter do syntetické DNA nechal zašifrovat e-mailové adresy členů svého týmu. A také několik výroků, například slova: „Žít, bloudit, padat, vítězit, znovu vytvářet život ze života,“ – tedy citát z románu Portrét umělce v jinošských letech Jamese Joyce. Jak se kolonie mikroorganismů v laboratoři množila, text se uvnitř bakterií znovu a znovu kopíroval. Kdyby vědci bakterie nezmrazili, v budoucnu by se kvůli náhodným mutacím citát zvolna ztrácel v šumu.
Z biologického hlediska to nemá žádný význam, šlo o „hluchou“ část DNA, kterou buňka nevyužívá. Umístit text slavného spisovatele do bacila…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
