Předvolební kampaň skončila v pravý čas. Vše se začínalo promíchávat dohromady a všudypřítomné hesla, stánky, billboardy apod. člověka spíš mátly. Například pohled na předvolební inzeráty už splýval natolik, že co jsem bral jako kampaň TOP 09, byla ve skutečnosti nekalá agitace namířená proti této straně. Text už jsem totiž nečetl, jen vnímal tváře. Stejně tak mi chvilku připadalo vtipné, že žena Jiřího Paroubka napsala kritický blog vůči své straně, aby mi až po chvíli došlo, že píše o ODS (vím, že to působí bláznivě, ale ty její útoky opravdu seděly i na ČSSD). Nejvtipnější ale bylo, když mi jeden pán těsně před volební urnou podával letáky a na otázku „Co to je?“ mi odpověděl: „Volební materiály Zeman… tedy sociálních demokratů.“ Zkrátka už toho na nás bylo trochu moc.
Byť to teď bude to poslední, co politikům zapálí myšlenkové kanálky, neměli bychom nechat zapadnout, že nám tyto volby ukázaly, co je třeba změnit. V první řadě by bylo dobré zavést regulaci kampaně. Měli bychom vědět, kdo jsou zadavatelé očerňujících billboardů a inzerce. Na Západě je to běžné, tak proč ne u nás?
Nebylo by špatné nastavit i strop na finanční výdaje na kampaň. A co víc, nějaká nezávislá instituce by si měla dát tu práci a náklady přesně spočítat. Odborníci dnes odhadují, že ČSSD vynaložila na kampaň až 300 milionů korun, což už je číslo neuvěřitelné. Pokud na to má, tak budiž, ale když chce majetková přiznání po bohatých lidech, měla by jako nejbohatší strana v zemi jít příkladem.
Tím se dostáváme k dalšímu bodu. V Česku je stát ke stranám příliš štědrý, což mimochodem už před lety konstatoval Ústavní soud. Za hlasy od voličů a mandáty získané ve sněmovně si partaje vydělají stovky milionů korun. Jinými slovy, ty mnohdy nechutné billboardy, inzerce, speciální noviny apod. platíme ze svých daní. Chceme to? Ne, lepší cestu navrhoval Ústavní soud – strany by měly přestat být závislé na státu a začít hledat nové členy, kteří by platili stranické poplatky či dary.
Politici často mluví o tom, že někteří lidé zneužívají sociální dávky, a tak místo hotovosti dostávají lístky na potraviny. Možná je načase zavést něco podobného u politických stran. Tedy, že by stát věděl, na co peníze vybrané z našich daní jdou. Strany nejde zcela odtrhnout od státního rozpočtu (zejména pro menší uskupení je to jediná cesta, jak přežít), ale hlídat je lze.
K aktuální politické situaci najdete články na str. 11–16.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje
ERIK TABERY
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
