SELMA MUHIČ DIZDAREVIČ
vyučující na FHS UK a ředitelka Českého helsinského výboru
Vzhledem k tomu, že postavení ombudsmana bylo zákonem omezené, morální formát osoby, která tuto pozici zastávala, hrál podstatnou roli. Otakar Motejl tento formát a příslušný vliv měl. Prázdnota, která vznikla jeho odchodem, není však pouze důsledkem jeho nesporné schopnosti, ale také určitým nedostatkem důvěry k morálním kvalitám osob, které veřejný prostor zaplňují. Politická garnitura je morálně diskreditovaná, Havel si zaslouží odpočinout. Není divu, že se náhrada hledá velmi těžko. Přesto mě jedno jméno napadá – je to Anna Šabatová, bývalá zástupkyně ombudsmana, jejíž schopnosti a morální kvalita by mohly zajistit kontinuitu této zásadní instituce.
MIROSLAV DVOŘÁK
ředitel Poradny pro občanství, občanská a lidská práva
Nový ochránce práv leckdy neviditelných „obyčejných lidí“ by měl splňovat několik atributů: předně by se mělo jednat o osobnost, která zná oblast veřejného práva; mělo by se rovněž jednat o člověka, který je bytostně oddán sloužit myšlence prosazování práva a spravedlnosti v naší vlasti, a to i s vědomím, že bude někdy nutné jít tzv. „proti proudu“. Realistický rozměr osobnosti příštího ombudsmana pak nesmí degradovat myšlenku ochrany lidských práv nerealistickými experimenty nebo českou polovičatostí. Například Kateřina Valachová z úřadu veřejného ochránce práv nebo soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn tyto nároky splňují.
JANA SMIGGELS KAVKOVÁ
ředitelka o. s. Fórum 50 %
Úmrtí Otakara Motejla je pro českou společnost velkou ztrátou a hledat za něj náhradu je úkol nesmírně těžký. Respekt, kterému se tato instituce těšila, souvisel z velké míry právě s vahou jeho osobnosti. I přes dojem jisté nenahraditelnosti pana Motejla mě napadá několik jmen osobností, které by jeho funkci mohly se ctí převzít. A není náhoda, že to jsou osobnosti ženské: například místopředsedkyně Ústavního soudu paní Eliška Wagnerová či bývalá zástupkyně ombudsmana paní Anna Šabatová.
MICHAEL KOCÁB
zmocněnec vlády pro lidská práva
Není příjemné přemýšlet o možném nástupci Otakara Motejla, když ještě není s poctami doprovozen na onen svět. Motejl se stal dobrou pojistkou vůči někdy laxnímu, někdy podjatému a někdy politickými stranami ovlivněnému postupu veřejné správy. Navrhnu určité maximy, bez nichž ochránce práv nemůže naplnit své poslání: vnitřní étos, opakovaně prokázaná odvaha a cosi jako evropský přesah. I dvacet let po revoluci je totiž český právní rybník značně zatuchlý. Osobností, které by dokázaly naplnit úlohu či spíše poslání ombudsmana, vidím několik, například Pavla Rychetského, Annu Šabatovou, ale i Petra Uhla, Jana Urbana nebo Ivana Gabala.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
