Prodávat, či neprodávat kresleného Tintina? Donedávna nemyslitelná otázka momentálně provází výstavní klenot belgického komiksu, ve středu se jedna z knih s jeho příběhy dostane na pořad bruselského soudu. Jádrem sporu je způsob, jak se Tintinův autor před osmdesáti lety vyrovnal se zpracováním jeho dobrodružství v Kongu. Podle jeho kritiků prý rasisticky. Tintin má ale mnohem víc zastánců, včetně samotných Konžanů.
„Nesouhlasím se zákazem této kreslené publikace. Je přece historickým důkazem určitého západního myšlení. Nebyl to příběh Tintina v Kongu, který určil přístup bílých k černochům, rasistická a koloniální ideologie už existovala dávno předtím,“ oponuje spisovatel Alain Mabanckou, nositel prestižní francouzské literární ceny Renaudot, který se v Kongu narodil. Jak dodává, není to poprvé, kdy se o Tintina vedou spory. Už když totiž kreslený novinář vyrazil za svým prvním příběhem do bolševického Ruska, byl to hned málem jeho knižní konec.
Mladý bílý hrdina
Oba komiksy mají dost společného. Patří k prvním v dlouhé řadě kreslených dobrodružství odvážného reportéra a jeho foxteriéra Milou, které na svět přivedl belgický autor Hergé (vlastním jménem Georges Remi, 1907–1983). Tintin v zemi Sovětů z roku 1929 nás zavádí do stalinského Ruska, Tintin v Kongu nakreslený o rok později do tehdejší belgické kolonie v Africe. Ani v jednom…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
